Romantická Praha mimo dav. Kam ve dvou, když nechcete stát frontu

Praha umí být na jednom místě nesnesitelná a o dvě ulice dál úplně tichá. Rozdíl mezi

romantickým víkendem a proplouváním davem není v tom, jestli do Prahy jedete, ale kam v

ní zamíříte a v kolik hodin.

Nejdřív kdy, potom kam

Stejné místo je v sedm ráno jiné než v poledne. Karlův most za svítání patří pár fotografům a

vám. V jednu odpoledne se po něm nedá projít.

Tohle pravidlo platí skoro všude. Ranní hodiny a podvečer po páté jsou v centru nejklidnější

části dne. Pokud si můžete vybrat termín, jeďte v týdnu místo o víkendu. A pokud snesete

chladněji, jaro a podzim dají Praze atmosféru, kterou v létě nezažijete.

Zahrady, o kterých většina lidí neví

V Praze je řada zahrad, které leží pár desítek metrů od hlavních tras a přesto tam skoro

nikdo nechodí.

Vojanovy sady na Malé Straně patří mezi nejstarší zahrady ve městě. Vysoká zeď kolem

nich tlumí hluk, po trávníku se procházejí pávi a od Karlova mostu je to pár minut chůze.

Většina lidí kolem vchodu projde, aniž by tušila, co je za ním.

Vrtbovská zahrada je barokní terasovitá zahrada nad Karmelitskou ulicí. Stoupá po

schodech ke krásné vyhlídce na střechy Malé Strany a na Hrad. Je malá, placená a

otevřená jen v teplejší části roku, o to je klidnější.

Františkánská zahrada leží doslova kousek od Václavského náměstí, ale funguje jako tichý

ostrov uprostřed města. Ideální místo, kde si po nákupech sednout na lavičku.

Vyhlídky, u kterých se nestojí fronta

Petřínská rozhledna a věž Staroměstské radnice jsou krásné, ale v sezoně se u nich čeká.

Praha přitom nabízí výhledy, kde budete skoro sami.

Věž Novoměstské radnice u Karlova náměstí nabízí pohled na město z místa, kam turisté

nechodí. Národní památník na Vítkově má na střeše terasu s jedním z nejlepších

panoramat Prahy a je nad davem doslova i obrazně. A Havlíčkovy sady na Vinohradech,

kterým místní říkají Grébovka, mají uprostřed vinice altán s výhledem na město a sklenkou

vína v ruce.

Voda jinak než z paluby

Vyhlídková loď po Vltavě je pěkná, ale pluje s dalšími osmdesáti lidmi. Kdo chce být opravdu

ve dvou, může si u Slovanského ostrova půjčit veslici nebo šlapadlo a vyjet si na řeku sám.

Podvečer, kdy se rozsvěcuje Národní divadlo a hladina se uklidní, je na to nejlepší čas.

Klidnou vodu najdete i na Čertovce, úzkém kanálu mezi Kampou a Malou Stranou, kterému

se přezdívá pražské Benátky. A ostrov Štvanice, dlouho zapomenutý kus města uprostřed

Vltavy, dnes patří k nejpříjemnějším místům na podvečerní procházku.

Zeleň na okraji města

Praha má na svém západním okraji lesoparky, kam se turisté prakticky nedostanou. Obora

Hvězda je rozlehlý les s renesančním letohrádkem uprostřed, kde potkáte hlavně místní.

Kousek od ní stojí Břevnovský klášter s barokní zahradou a vlastním pivovarem.

Pokud vám nevadí kus cesty tramvají, je tohle nejrychlejší způsob, jak se z rušného města

dostat do ticha, aniž byste opustili Prahu.

Kde přespat, aby to dávalo smysl

Stejná logika, která platí pro program, platí i pro nocleh. Ubytování přímo na Václavském

náměstí zní prakticky, dokud vás v noci nevzbudí ulice pod okny.

Ubytování zaměřené na páry v klidnější části Prahy s dobrým spojením tramvají funguje pro

romantický víkend lépe. Ráno se v klidu vyspíte, v centru jste za čtvrt hodiny a večer se

vracíte tam, kde není hluk města. Navíc si u takového ubytování často domluvíte věci, které

z pobytu udělají program samy o sobě, tedy snídani na pokoj, večeři s trochou soukromí

nebo masáž pro dva. Když se nechcete honit za památkami, je hotel půlkou zážitku, ne jen

místem na spaní.

Na závěr

Romantická Praha není otázka toho, kolik toho stihnete. Je to otázka toho, jestli si najdete

místa, kde můžete být opravdu ve dvou. Zahrada za vysokou zdí, vyhlídka bez fronty,

veslice na řece a večer, který nikam nespěchá. Praha tohle všechno umí, jen to nemá

napsané na cedulích u Karlova mostu.